O účincích kryoterapie | KRYO-TERAPIE.cz

Co je kryoterapie?

Celková kryoterapie je jednou z fyzioterapeutických metod, která využívá fyziologické reakce organismu na silný podnět, kterým je teplota nižší než -100 ^oC.

Krátký čas kryostimulace, tedy aplikace velmi nízkých teplot na lidský organizmus (po dobu 2 až 3 minut) a spuštění následné fyzické termoregulace je důvodem, proč je tato metoda bezpečná a klienty dobře tolerována. K nejznámějším efektům kryoterapie patří především: působení proti bolesti, snížení napětí v kosterních svalech a zvýšení pohyblivosti v postižených kloubech. Celková kryoterapie působí také na hypotalamo-hypofyzární soustavu. Tato metoda našla své uplatnění především při léčbě revmatických onemocnění, sklerózy multiplex, chronických a degenerativních onemocnění kosterně-svalového aparátu a dalších.

Základní charakteristika celkové kryoterapie:

Celková kryoterapie zahrnuje dvě základní fáze: První je pobyt v komoře s optimální léčebně rehabilitační teplotou v rozmezí od -120 do - 130^oC po dobu dvou až tří minut. Tyto hodnoty potvrdily mnohé vědecké studie na bázi teoretických poznatků, dlouhodobých pozorování a statistických údajů. Podstata druhé, přibližně patnáctiminutové etapy spočívá ve fyzické zátěži a cvičeních. Příkladem je pohybová aktivita na stacionárních kolech, běžicích pásech a jiných zařízeních. V optimálním případě by měla kúra zahrnovat deset a více vstupů. Pozitivní účinky se dostavují po čtvrtém až pátém pobytu v kryokomoře. Po absolvování celé léčebné kůry se změní hormonální křivka v našem těle a zůstává tak po dobu šesti až osmi týdnů. Poté je vhodné celou terapii opakovat.

Fyziologické procesy provázející kryoterapii:

Stres v podobě krátkého, ale intenzivního vlivu velmi nízkých teplot uvádí do pohybu hormonální reakci a do těla se vylučují látky, které mají za úkol zachovat lidský organismus nepoškozený. V krevním séru se tak zvyšuje hladina endorfinů vyznačujících se výrazným protibolestivým účinkem, ale taky kortikoidů a testosteronu (u mužů). Prostřednictvím chladu dochází ke snížení vodivosti nervů (z periferních nervů do centrální nervové soustavy a naopak) i ke svalovému uvolnění, cévy se stahují. Krev se z kapilár, které jsou v kontaktu s nízkou teplotou, redistribuuje do vnitřního oběhu, kde proudí a filtruje se pod vyšším tlakem, což podporuje eliminaci toxických složek.

Druhá fáze, jejíž podstatou je fyzická aerobní zátěž, je založena na opačném jevu. V její čtvrté nebo páté minutě dochází až k čtyřnásobnému prokrvení periferních částí a dostavuje se bouřlivá látková výměna, při které se vylučují jedy, kyselina mléčná a volné radikály způsobující poškození a stárnutí buněk.

Účinky celkové kryoterapie:

- aktivní periferní prokrvení těla, které trvá několik hodin a dosahuje čtyřnásobně vyšších hodnot než před kryoterapií. Takto výrazné prokrvení tkání zásadně zlepšuje metabolismus tkání a urychluje vyplavování škodlivých produktů metabolismu laktát, histamin). Urychluje hojení zranění a odstraňuje otoky a záněty.

- subjektivní pocit bezbolestnosti, který vydrží 6-8 hodin po každé terapii, což umožňuje vyšší intenzitu a efektivitu rehabilitace. Bolest tlumí přímé působení chladu na receptory, snížení rychlosti vedení nervových vláken, zvýšená hladina endorfinů a další.

- snížení svalového tonu, ke kterému dochází snížením rychlosti vedení nervových vláken, vlivem gama motoneuronů se snížením svalového napětí, ovlivněním reaktivity Golgiho aparátu a dalších.

- působení na psychiku – hladina úzkosti a dráždivosti výrazně klesá, zlepšuje se rozhodovací proces, pohybová a vizuální koordinace, zlepšuje se přesnost práce a emoční kontrola. Zvyšuje se efektivita, vytrvalost a odolnost centrálního nervového systému vůči únavě a zátěži, přesnost myšlení a orientace v prostoru.

- zvýšení plazmatických koncentrací řady hormonů - např. kortikosteroidy, adrenalin, testosteron, gonadotropin a další.

- zvýšení odolnosti imunitního systému - zvýšením počtu T lymfocytů.

V komplexním pojetí je možno účinky kryoterapie rozdělit na léčebně – rehabilitační, regeneračně – rekondiční, preventivní a kosmetické.

Léčebně – rehabilitační efekt:

Reakcí na chlad, tedy působením hormonů, snížením vodivosti nervů, uvolněním, dochází k výraznému snížení subjektivního pocitu bolesti, což představuje pozitivum zejména při léčbě postižení pohybového aparátu, revmatických onemocnění i zánětlivých onemocnění kloubů, ale taky při korekci poúrazových stavů. Nejnovější výzkumy dokazují, že zvýšená látková výměna podmiňuje dokonalejší redistribuci minerálů a vitamínů, což příznivě působí na pacienty trpící osteoporózou. O využívání kryoterapie v případě malých dětí se doposud mluvilo jen velmi opatrně, podle studií japonských odborníků je však termoregulační vývoj člověka ukončený již v druhém roce života, takže od tohoto věku je možné tuto léčebnou metodu využívat i u pacientů nejnižší věkové kategorie dětí s postižených mozkovou obrnou. Poslední příklad pochází z Polska, kde se kryoterapii podrobila větší skupina dětí s touto diagnózou. Jejich rehabilitace vedla ke zlepšení stability, k podpoře pohyblivosti, ke snížení agresivity a klidnějšímu spánku.

Regeneračně – rekondiční efekt:

Vylučování hormonů, zejména testosteronu v průběhu kryoterapie je zajímavé hlavně pro sportovce. Tento jev má totiž přímý vliv na růst svalové hmoty a na zvýšení výkonnosti při silovém a vytrvalostním tréninku. Působení nízkých teplot zároveň urychluje léčbu měkkých tkání a kloubů po úrazech (luxace, pohmoždění, vyvrtnutí), eliminuje krvácení, analgézii a otoky, omezuje riziko přetrénování a podporuje svalovou relaxaci i celkovou biologickou regeneraci.

Preventivní a kosmetický efekt:

Současné laboratorní výzkumy zjevně svědčí o tom, že kryoterapie působí pozitivně na imunitní systém a posiluje tak obranyschopnost organizmu. Vytlačením tuku z buněk při jejich stáhnutí chladem a jejich následným prokrvením se dosahují úspěchy i při úpravách celulitidy. Všeobecně můžeme konstatovat, že pobyt v extrémně nízkých teplotách omlazuje, osvěžuje a zlepšuje náladu.

Mobilizace rezerv:

Klienti často hovoří po absolvování procedury CChT (celotělové chladové terapie) o náhle probuzených pocitech mimořádné tělesné síly a duševního blaha. Tyto pocity způsobuje reflektorické vyplavení „hormonů štěstí“ podobně jako po horském výstupu za krásného slunečního počasí nebo po bungie jumpingu.

Obvykle totiž využíváme jen malou část našich energetických a silových rezerv. Jejich hlavní složky zůstávají ukryté někde hluboko v nás. Pravidelné absolvování série procedur vede k jejich mobilizaci a k permanentnímu vzestupu výkonnosti o 15 až 20%. Všeobecné zvýšení výkonnosti týkající se všech funkcí těla se dosahuje pravidelným vyplavováním řady činitelů (tlumících bolest, protihorečnatých, pohlavních a jiných) do krevního řečiště. Zvýšená koncentrace kyslíku v krvi jako důsledek účinku extrémně nízké teploty na stimulaci dýchání má pozitivní vliv na prokrvení věnčitých cév a zlepšuje tím i výkonnost srdce.

Kdo může vstoupit do kryokomory:

CChT může podstoupit, podobně jako při jiných metodách, takřka každý člověk, který netrpí žádným závažným akutním nebo chronickým onemocněním a je s postupem důkladně obeznámen. Platí jednoduché pravidlo, když si nejste svým zdravotním stavem stoprocentně jisti, měli byste se poradit s lékařem – stejně jako před namáhavým sportovním výkonem nebo před první návštěvou sauny. Před začátkem CChT se musí každý klient podrobit vstupní zdravotní prohlídce v ambulantní poradně společnosti Kryoterapie.

Komu kryoterapie pomáhá:

Kryoterapie účinně pomáhá při následujících nemocech a chorobných stavech:

· chronické zánětlivé onemocnění kloubů a zad
· degenerativní kloubní onemocnění
· bolestivé syndromy páteře
· zánětlivé revmatické onemocnění měkkých částí kůže
· bolestivé kontraktury (stahy) kosterní svaloviny a zad
· poúrazové a pooperační hematomy a otoky
· autoimunitní onemocnění a poruchy imunity
· roztroušená skleróza
· psoriáza s kloubními a kožními příznaky
· neurodermitida
· migréna
· chronické onemocnění dýchacího systému
· chronický únavový syndrom
· tinnitus (zvonění a pískání v uších)
· celulitida (pomerančová kůže)
· stavy po kosmetických a plastických operacích
· senná rýma
· deprese
· zvyšování výkonnosti aktivních sportovců
· zvyšování odolnosti proti infekčním chorobám
· zlepšení funkce imunitního systému

Kontraindikace vstupu do kryokomory:

Absolvování kryoterapie je absolutně vyloučené při následujících onemocněních:

· akutní onemocnění srdce a krevního oběhu (srdeční infarkt, nestabilní angína pectoris, plicní embolie, myokarditis a podobně) překonané v uplynulých šesti měsících
· extrémní nebo dekompenzovaná hypertenze s krevním tlakem stabilně nad 160/110
· těžké poruchy prokrvení končetin (stavy po emboliích nebo zánětech hlubokého žilního systému)
· známá těžká alergie na chlad
· některé rakovinové onemocnění podezřelé z tvorby tzv. kryoproteinů
· pokročilá stádia onemocnění srdce, plic a ledvin
· gangrenózní defekty s velkým rozsahem na dolních končetinách
· těžká anémie
· klaustrofobie – strach z malých prostor
· alkoholové nebo drogové opojení

Někdy může být návštěva kryokomory omezena v důsledku těchto obtíží:

· akutní záchvat chronické bronchitidy nebo astma bronchiale
· poruchy srdečního rytmu nebo chlopní
· ischemická choroba srdce
· věk více než 75 let (na doporučení lékaře lze)
· snížená funkce štítné žlázy
· nádory mozku a mozkových blan, stavy po jejich operacích
· Raynoldův syndrom (záchvaty bílých prstů)
· probíhající horečnaté infekční onemocnění

Postup procedury:

· CChT absolvujete v doporučeném oděvu (z čisté vlny nebo bavlny) s ochranou úst, nosu a uší, rukavicemi, silnými ponožkami a pevnou izolační obuví
· nejdříve informujete o svém příchodu do kryocentra obsluhu kryokomory a následně se podrobíte vstupní zdravotní prohlídce (sepsání anamnézy a změření fyziologických funkcí)
· těsně před vstupemdo kryokomory dobře osušíte veškerou vlhkost těla na místech kožních záhybů (podpažní, podkolení jamky, za krkem i mezi nohama)
· do kryokomory vstupujete pouze za asistence obsluhujícího personálu
· v kryokomoře dýcháte nosem a následuje dlouhý výdech ústy (ústa jsou chráněna ústenkou)
· v první místnosti – předsíni o teplotě –60^oC setrváte asi 30 vteřin, potom do hlavní terapeutické místnosti tj. kryokomory o teplotě –120 až -130 stupňů. Zde setrváte 2 až 3 minuty, během procedury můžete chodit, nedoporučuje se rychlý pohyb končetin či vzájemné dotýkání se
· uplynutí stanoveného času vám oznámí přítomná obsluha a rovněž světelná signalizace ve vnitřní části hlavní terapeutické kryokomory, přičemž obsluha průběžně sleduje všechny fáze procedury. V případě nepředvídaných komplikací můžete kryokomoru kdykoliv opustit nejkratší cestou únikovými dveřmi, které si sami otevřete
· komoru opouštíte rychle, bez zbytečného zdržování se v předsíni, avšak až po uzavření dveří mezi předsíní a hlavní terapeutickou místností
· po opuštění kryokomory si sejmete masku, rukavice, čelenku a spustíte si podkolenky ke kotníkům
· výskyt jakékoliv komplikace nahlásíte neprodleně obsluze
ihned přecházíte do tělocvičny, kde cvičíte 15 až 20 minut na aerobních cvičebních strojích, cvičební úkony přitom zaměřte na postiženou či nemocnou část (části) těla. Některé cviky je vhodné provádět na strojích, jiné formou léčebné gymnastiky.

Bezprostředně po opuštění kryokomory zažijete příjemný pocit po celém těle, všechny klouby se budou pohybovat volněji a na několik hodin se sníží vnímání bolesti. V závislosti na počtu absolvovaných procedur může snížená bolestivost, ale dokonce bezbolestnost, přetrvávat i delší období (například i více měsíců).

Terapeutická koncepce zahrnuje i léčebnou gymnastiku a rehabilitaci, které navazují bezprostředně na proceduru, nevhodná je však kombinace CChT s teplými nebo horkými procedurami (sauna, parafin, infralampa apod.).

Počet procedur je podmíněn charakterem problémů a výsledným efektem terapie. Proceduru se doporučuje opakovat v prvním desetivstupovém cyklu jedenkrát denně, ve druhém je možné vstupovat do kryokomory i dvakrát denně. Čas setrvání v kryokomoře je vhodné postupně prodlužovat ze dvou na tři minuty. Stejně lze snižovat terapeutickou teplotu.

Z dlouholetých zkušeností vyplývá, že počet opakovaných kryoterapií potřebných na dosažení trvalejšího efektu se nejčastěji pohybuje v rozmezí od 10 do 15 v jedné sérii. Toto je možné absolvovat několikrát (nejčastěji dvakrát) za rok.

Všichni lidé s přiměřeným zdravotním stavem však mohou, při dodržení správného postupu, metodu CChT opakovat po celý život, a tím tak upevňovat své zdraví nebo zmírnit tělesné příznaky civilizačních a jiných onemocnění.

Velmi příjemný vedlejší efekt představuje skutečnost, že odcházíte osvěženi a posilněni. Proto na rozdíl od většiny ostatních, i když tělu velmi prospěšných fyzioterapeutických procedur doporučujeme celotělovou chladovou terapii absolvovat před začátkem pracovního, sportovního nebo duševního výkonu.

Kryoterapie u vrcholových sportovců:

Kryoterapie je nová metoda, která působí velmi pozitivně na lidský organizmus, a to po stránce léčebné, rehabilitační i regenerační. V důsledku krátkodobého pobytu v prostředí, které dosahuje extrémně nízkých teplot (- 120^oC až – 130^oC po dobu 2-3 minut), dochází prostřednictvím odezvy centrálního nervového systému, za pomoci pocitových receptorů a receptorů chladu, k vylučování hormonů, které mají na lidské tělo léčebný efekt. Jedná se o kortikoidy, které eliminují všechny zánětlivé procesy v těle. Kortikoidy produkuje organizmus, jsou tedy tělu vlastní a pozoruhodné je to, že se jich vytvoří takové množství a hladina, jaká je potřebná k eliminaci zánětlivého procesu v lidském těle. Dále to jsou endorfiny, které známe jako hormony štěstí a jsou několikanásobně účinnější než morfium. Mají pozitivní vliv na dobrou náladu a tlumí bolest. Poslední z hormonů je testosteron, který pozitivně působí na potenci a má silný anabolický efekt.

Dalším velmi důležitým efektem je fakt, že vlivem chladu dochází k zablokování přenosu vzruchů pocitových receptorů v kůži, a tím dojde ke snížení pocitu bolesti a také ke snížení přenosu vzruchů v oblasti přechodu nervu do svalu, což vede ke svalovému uvolnění. Tento efekt má pozitivní vliv na rehabilitaci sportovců, umožňuje brzký návrat do tréninkového procesu po úrazech a operacích pohybového aparátu.

Mezi nejvýznamnější účinek pro sportovce patří urychlená biochemická regenerace organizmu. Jedná se vlastně o zrychlené vyplavování produktů metabolismu, které vznikají při extrémním zatížení organizmu a sportovním výkonu.

Na Slovensku, kde mají s kryoterapií dlouholeté zkušenosti, se díky celotělové chladové terapii podařilo připravit několik sportovců k vrcholovým výkonům na celosvětových soutěžích. Pomocí povolených podpůrných prostředků v oblasti vitamínů, minerálů, energetických produktů a za výrazné podpory kryoterapie, s využitím pozitivního vlivu na regeneraci a energetické „nabití“ organismu, většina sportovců dosáhla svého výkonnostního maxima v daném sportovním odvětví. Poznatky, které již dokážeme v praxi aplikovat, nám dovolují připravit sportovce na maximální výkony přesně v den závodu či zápasu. Pozitivní efekt kryoterapie se projevuje také v tom, že v důsledku zvýšeného vyplavování metabolitů z buňky, dochází ke snížení pocitu únavy a svalových bolestí.

Díky výše uvedeným skutečnostem je organizmus sportovce prokazatelně biochemicky zregenerovaný, a to nejen pocitově, čímž se zmenší riziko přetěžování organizmu, vzniku mikroúrazů, které v konečném důsledku vedou k vážným poškozením pohybového aparátu a k vyřazení sportovce z aktivní činnosti na dlouhý čas.

Lokální terapie chladem

Stanovená hranice rozdělení terapie chladem na hypotermii a kryoterapii je používání teplot vyšších nebo nižších než -100^oC. V případě teploty vyšší než -100^oC hovoříme o léčbě chladem hypotermií a naopak při teplotě nižší než –100^oC hovoříme o stimulační kryoterapii nebo rovnou kryostimulaci. Lokální používání chladu v podobě ledu má za úkol snížení zánětlivých reakcí, ale také eliminaci krvácení v tkáních poškozených úrazem. Lokální kryostimulace napomáhá reflexnímu povzbuzení cév, které je účinnou pomocí při léčbě a rehabilitaci dlouhodobých kosterně-svalových potíží.

Lokální terapie chladem se opírá o dva odlišné jevy. V případě lokální aplikace při teplotě klesající pod –100^oC ochlazení poškozených tkání napomáhá ke zmírnění příznaků silného zánětlivého stavu, přičemž uvádí tkáně do stavu hybernace. Také zmenšuje propustnost cév a agregaci leukocytů, působí proti otokům. Avšak v případě kryoterapie, v podobě lokálního používání extrémního chladu nejčastěji o teplotě –165^oC je činitelem, který povzbuzuje a stimuluje. V takovém případě je při léčení využíván efekt mimovolně zvýšené perfúze ochlazených míst, v důsledku čehož vzniká dlouhodobé a aktivní překrvení, které podporuje hojení tkání. Teplota ochlazených míst se vrací do původního stavu už po 15 minutách od ukončení zákroku. Samozřejmě v obou případech léčení chladem je plně využíván známý analgetický efekt. Cílem kryostimulace je ochlazení tkání v co nejkratším čase s cílem vyvolat reakci překrvení.

Cíle lokální kryoterapie - kryostimulace:

Aplikace lokální kryoterapie využívající extrémně nízkých teplot, které klesají pod –100^oC se opírá o následující reakce: v důsledku takovéhoto působení dochází ke změnám v mikrooběhu, stažení cév a předkapilárních svěračů, ale také otevření žilně tepenných anastomoz. Tato reakce trvá několik sekund, poté dochází k rychlému rozšíření cév a uzavření žilně tepenných anastomoz, zrychlení přítoku krve a zvýšení perfúze na 3-4 hodiny, někdy dokonce až 6 hodin. Lokální kryostimulace zmenšuje otoky ochlazovaných tkání v důsledku zvýšené látkové výměny, dochází ke zvýšenému průtoku lymfatickým systémem. Také kryostimulace, která se používá lokálně na několik velkých kloubů může působit na celý organizmus. Dochází k odpovědi ze strany hormonálního systému, prostřednictvím zvýšeného vyplavování ketacholaminu, ACTH, kortizolu, endorfinu, ale také testosteronu u mužů. Také v morfologických a biochemických výzkumech krve byl prokázán nárůst hemoglobinu, leukocytů a krevních destiček.

Metody lokální aplikace chladu:

K používaným metodám lokální hypotermie patří: aplikace ledu, ochlazovaných gelů, polévání tekoucí studenou vodou, koupel ve studené vodě nebo použití chemických preparátů. Cvičení po ochlazení tkání se používá v kinezioterapii při různých svalově-kosterních dysfunkcích.

Zmražené gelové obklady působí s menším efektem. Základní ideou používání biostimulační kryoterapie - kryostimulace je vyvolání reakce překrvení. Tento zákrok se provádí 2-3 minuty na malých kloubech až 4 minuty u velkých kloubů při použití teploty –165^oC . Jako chladicí médium je ideální používat kapalný dusík. Efekt proti bolesti a proti otokům trvá od 3 do 6 hodin. Překročení časové hranice nemá smysl a dokonce je i nebezpečné pro možnost omrzlin a destrukce ochlazovaných tkání. Doporučuje se aplikovat jednou až dvakrát denně po dobu dvou až šesti týdnů.

Indikace:

Indikací pro lokální používání chladu je především silné poškození pohybových orgánů v průběhu zánětlivého procesu. Hlavním ukazatelem při léčbě je fáze zánětu, protože ochlazování plní nesmírně důležitou úlohu už v rámci první pomoci, tedy bezprostředně po úraze. Léčení kontuzí, krevních podlitin, natažení, natrhnutí, roztržení svalů a šlach, ale také poškození vazivového aparátu. Největší předností používání chladu v akutní fázi je ohraničení zánětlivého procesu, zmenšení otoků, bolesti a zamezení krvácení. Je také známý efekt při léčbě poškozených tkání na jejich regeneraci, která trvá od 3 do 6 týdnů po úraze. V této fázi je metoda používaná ve spojení se cvičením a strečinkem. V prvním případě slouží na zvýšení průtoku krve, v druhém na snížení svalového napětí před cvičením.

Kryostimulace je používána jako pomocná metoda při léčbě revmatoidního zánětu kloubů a degenerativních kloubních onemocnění, jejichž hlavním cílem je zbavit klienta bolesti. Velmi vhodné je také tuto metodu používat při léčení zánětu kloubních vazů a šlach, při poškození kloubů, měkkých tkání a změnách, které způsobují přetížení svalově šlachového aparátu. Snížení bolestivosti je důležitým cílem a úlohou před zahájením intenzivní rehabilitace. Je dokázáno, že léčba chladem umožňuje pacientům návrat k úplné fyzické aktivitě po poškození kloubního vazu průměrně o 15 dní dříve.

Shrnutí:

Využívání tak jednoduchého terapeutického prostředku, jakým je chlad, je znám již z minulého století a nachází velmi dobré uplatnění i v současné medicíně. Jak kryoterapie, tak kryostimulace hrají důležitou úlohu při podpoře základní terapie nemocí pohybového aparátu, ale také v procesu rehabilitace.

Kryoterapie je účinná při první pomoci, při silných poškozeních pohybového aparátu (svaly, šlachy, kloubní struktury a mnohé další), při procesu rehabilitace a urychleného návratu do aktivního života.